Výlet do Francie

Výlet do Francie
Psala se neděle 23. 4. 2023, zhruba jedna hodina odpoledne, a všichni jsme se pomalu přesouvali k ping-pongovým stolům před školou. Porovnávali jsme mezi sebou velikost svých zavazadel, mezitím co se vyřizovaly poslední nutné záležitosti pro odjezd. Jakmile bylo vše hotovo, velká zavazadla ve spodních prostorách autobusu se žlutým okřídleným slonem, příruční batůžky na sedadlech a jejich majitelé na svých místech, mohli jsme odmávat našemu doprovodu a nadšeně si začít špitat, co nás asi čeká. Vyjeli jsme. V tu chvíli někdo u předních sedadel zvedl mikrofon. Byla to paní průvodkyně. Představila se nám, pověděla několik nezbytných informací ohledně bezpečnosti a chování a pak přešla k programu. Ten zněl opravdu velmi náročně. Ale taky neuvěřitelně zajímavě. Asi po třiceti minutách skončila s výkladem a všichni začali vytahovat svá stereo sluchátka a rozmotávat na nich uzlíčky. Byly totiž potřebné pro poslech písniček nebo filmů na obrazovkách zabudovaných v sedačkách. Čekala nás sedmnáct hodin dlouhá cesta. Měli jsme samozřejmě spoustu přestávek, jak po Česku, tak i po Německu, kterým jsme projížděli. Někdy okolo jedné hodiny ráno jsme přejeli hranice Německa s Francií. Velice zajímavý pocit. Najednou bylo šest hodin ráno, vycházelo slunce a my projížděli Paříží. Měli jsme malou okružní jízdu okolo památek a významných míst, s výkladem paní průvodkyně. Dokončili jsme jízdu, vystoupili z autobusu a vyšli na místo, odkud byl asi nejkrásnější výhled na Eiffelovu věž. Bylo to neuvěřitelné, na tom jsme se shodli všichni. Udělali jsme si fotky, videa, povídali si a snažili se vzpamatovat z cesty. Potom jsme pomalu přišli k frontě na výstup nahoru, rozhodli se, jaké patro zdoláme, prošli jsme kontrolou a sami jsme si francouzsky koupili vstupenky. Vyrazili jsme pokořit chloubu Francie. Schod za schodem, upozornění na strach z výšek za upozorněním na motající se hlavu nebo mírnou nevolnost… Ale výhled prakticky na celou Paříž jako na dlani, za to to stálo maximálně. Po tom, co jsme se všichni sešli pod Eiffelovkou, vyrazili jsme dál prozkoumávat Paříž. Prošli jsme Invalidovnou a viděli hrobku Napoleona Bonaparta a vyrazili jsme k Louvru. Nešli jsme ale dovnitř… tedy ZATÍM. Potom jsme pomalu vyrazili na ubytování v hotelu F1, kde jsme přespali. Ráno jsme se vydatně nasnídali a vyjeli do zámku ve Versailles, který jsme si prohlédli zvenku i zevnitř. Nejvíce nás zaujal Zrcadlový sál s velkým množstvím lustrů. Po prohlídce jsme si vystáli frontu na skvělé makronky a snědli jsme je. Zhruba v půl jedné jsme vyjeli z Versailles zpět do Paříže, konkrétně do čtvrti Montmartre, a vyrazili do baziliky Sacré Coeur. Po její návštěvě a zdolání mnoha schodů dolů k restauraci jsme se naobědvali, odpočali si a stejné množství schodů jsme potom usilovně šlapali zase nahoru. Procházkou z Montmartru kolem čtvrti umělců jsme se dostali k metru. Cestování metrem v Paříži byl zážitek sám o sobě. Jeli jsme linkou bez řidiče, metro bylo dost přeplněné, ale nakonec jsme se zdárně dostali k našemu cíli - moderní čtvrti La Défense, kde jsme měli opravdu dlouhý rozchod. Tam nás vyzvedli páni řidiči a vzali nás na ubytování, kde nás čekala ještě jedna noc. Poslední den se již nesl ve volnějším duchu. Konečně jsme viděli i Louvre zevnitř, Monu Lisu jsme si téměř nikdo nenechali ujít. Z Louvru jsme dojeli metrem přímo k Vítěznému oblouku, u kterého jsme se samozřejmě fotili. Třešničkou na dortu byla plavba loďkami po řece Seině, která celý náš výlet zakončila. Pak jsme naskákali do autobusu a vyrazili zpátky domů se spoustou suvenýrů a zážitků. Snad si to někdy zopakujeme! Pavlína Bobková, Aleksandra Hradil 8.B Velké poděkování patří cestovní kanceláři Slunce a Sníh Boskovice za zprostředkování zájezdu a výbornou paní průvodkyni, a také cestovní kanceláři ABC Tours Znojmo za realizaci a skvělé pány řidiče, kteří nás bezpečně přepravovali po celou dobu. Děkujeme. Mgr. Petra Dvořáková